Pevně věřím, že Pohyb je pro každého, že je to víc než zájmový kroužek a že až k nám budete chodit rok, dva, nebo tři, že budete úplně jinými lidmi, než když jste přicházeli. Po všech stránkách. Protože u nás měníme lidem životy.

K učení ve škole Pohyb je život, vedlo mým životem několik linek, které se postupně pospojovaly a dovedly mě nějdříve jako studenta a pak přetavily do učitele pohybu. Bez těchto kousků skládačky byste tenhle text nikdy nečetli.

Vyrůstal jsem v prostředí, kde bylo normální umět víc než jednu věc. Tomu také odpovídalo to, že jsem navštěvoval mnoho kroužků s různým zaměřením. Takže když jsem končil maturitou na gymnáziu, měl jsem za sebou zkušenosti s divadlem, hrou na různé hudební nástroje, atletikou, bojovými sporty, ale také průvodcováním po Praze nebo ovládáním dalekohledů na pražské hvězdárně. Ultimátně mě nikdy nezajímala jen jedna věc, vždy víc. A v praxi školy Pohyb je život se přesně tohle naplňuje - pohyb není jen posilovna, ale komplexní útvar, který je možné studovat z mnoha směrů.

Další linkou jsou moji učitelé. Už od základní školy mám štěstí na lidi, kteří mě něco učí. A předávají mi způsoby, jak učit dál. František Tichý mě naučil vlastní zodpovědnosti, Pavel Macek řádu, učitelé na DAMU každý něčemu jinému, ale jako celek mi předali, že zpomalení a zkoušení jsou dvě velmi důležité kvality. A nakonec na MFF mě tvaroval František Gallovič a jeho vědecká pečlivost. Díky těmto zkušenostem jsem našel Ida. A pak Petra Růžičku a Pohyb je život.

Tohle setkání bylo velmi důležité. Protože mně v pohybu nikdy nic moc nešlo. Byl jsem pomalý, nekoordinovaný, slabý… Ale našel jsem prostředí, kde se nezávodilo a kde jsem se hlavně mohl zlepšovat v každém směru pohybu, který nám Petr postupně představoval. Dovedlo mě to k vlastní praxi, což je něco, čeho jsem do té doby nebyl schopen. Tuhle část sám sebe neustále objevuji nejen skrze online studium u Ido Portala, ale také skrze svoje studenty a jejich problémy, které jsou dost často stejné, jako ty moje.