Vyrostl jsem na judu. 2O let života jsem strávil na tatami. Jako malého kluka mě judo pohltilo. Uchvátilo mě svou všestranností. Naučilo mě obratnosti, budovalo ve mně sílu a důvěru vlastního těla, vystavovalo mě zkouškám odolnosti. Učilo mě pokoře a respektu. Bavila mě ta cesta. Cesta, na které jsem stále musel jít vpřed, poučit se z proher, nezpychnout z výher, zachovat klidnou mysl, vstanout a jít dál po každém pádu (a že jich bylo).

Toto nastavení mě nikdy neopustilo. Závodní kariéru jsem ukončil, když mi tato praxe začala více brát než dávat - specializace si začala vybírat svou daň - bolavá záda, problémy s koleny. Po dosažení černého pásu jsem se z role žáka proměnil v trenéra a začal předávat radost z pohybu a morální kodex bojovníka dále - dětem. V rámci dalšího objevování a hledání inspirace jsem strávil pár let v zahraničí, koketoval s jinými disciplínami, cestoval, cvičil sám a podvědomě hledal další směr, kterým se vydat. Díky době internetu se člověk dnes může učit cokoliv odkudkoliv, brát inspiraci z různých sfér a zkoušet, co mu vyhovuje. V době hledání jsem to tak taky měl - trošku crossfit, základy vzpírání, síla s kettlebell, sem tam běh, lezení, plavání, kolo,.. Hledal jsem znovu komplexnost, ale toto byly jen malé střípky velkého světa. A pak se objevil - Ido Portal.

Od prvé chvíle, od prvních videí mnou tento člověk rezonoval. Cítil jsem kvalitu každého jeho kroku, každého slova, žádný balast. Věděl jsem, že je konec hledání a chci se učit pouze metody tohoto člověka. Našel jsem jeho stoupence u nás - Petr Růžička. Absolvování víkendových seminářů mě inspirovalo k hlubšímu bádání. V roce 2019 jsem našel učitele v mém kraji - Michal Štefek. A tady to vše odstartovalo. Stal jsem se Michalovým žákem, pod jeho vedením studoval učení Ida, zlepšoval se v koordinaci, tělocitu, mobilitě, síle, taktice, rytmu,.. zahájil jsem vnitřní praxi - cestu do sebe skrz dech, meditaci. Začal jsem se jinak dívat - získal jsem nové oči, nový pohled na vnímání sebe, i druhých.

Znovu jsem objevil cestu, směr, ve kterém je opět ona ryzí všestrannost, a čistá radost.

Je mou velkou ctí být nyní součástí týmu učitelů Pohyb je život a předávat nabité zkušenosti dál, svým studentům na Opavsku a Ostravsku. Protože cítím, že tato cesta má smysl.